Co lze spatřit pouhým okem
Uhrančivý pohled! To je to první, co se vám vybaví, pokud se vám poštěstí a váš zrak spočine na záhadném muži v modré kápi. Už jen to, že vám dovolil, abyste na něj spočinuli zrakem, je neskutečné privilegium. Pokud nechce výt viděn, jednoduše není viděn. Vysoký ramenatý brunet s podivnými symboly na obličeji, tak ho většina žen popisuje. Jeden den se oddává radostem v opiovém doupěti, laškuje se ženami, někdy s nimi stráví noc a další den je zase pryč. Přesně tak to běžně chodí. Zocelen léty zkušeností a nespočtem těžkých životních peripetií si ani Magnus čas od času neupře milé a přízemní radovánky života.
A i když v jeho společnosti strávíte večer, nebo i dva, i když to se stává velice zřídka, nikdy vám o sobě neřekne víc, než je nezbytně nutné. Někdo zná část jeho jména, někdo část jeho příběhu, jiní si zase nepamatují vůbec nic. Mág v modré kápi, jak mu někteří přezdívají, je jedno velké tajemství. Jeden večer ho můžete spatřit s tou nejnuznější chudinou a další večer už cukruje s hraběnkami při sklence cherry. Je tam, kde chce být. Je s tím, s kým potřebuje být.
Necelé dva metry vysoký Magnus je pořádný kus chlapa. Ač mág, jeho tělesná schránka nezaostává za jeho myslí. Že by zdokonalen magií? Těžko říct. Svůj uhrančivý pohled umí namířit přesně tam, kde se mu to nejvíce hodí. Prazvláštní značky na obličeji, které se skrývají i pod košilí, poutají příliš mnoho pozornosti a především zvědavce. Jedno je ale jisté, pokud je uvidíte zářit… Pak už si na něj pamatovat zřejmě nebudete.
Jaký že je ten muž v kápi?
Dokážete si představit otrávené aristokraty, kteří mají peněz a bankovních účtů tolik, že jsou znuděni vlastním životem? Opíjejí se do němoty, cestují z jednoho sídla do druhého, platí si lehké děvy, nechybí na žádné důležité společenské akci? Tak přesně tenhle obraz si vymažte z hlavy! Ač urozeného původu, je Magnus levobočkem sira Antonyho Talbotta, zámožného aristokrata, jehož bohatství se skrývá v textilním průmyslu.
Díky neustálému předhazování svého původu si tak Magnus během svého dospívání vypěstoval averzi ke všem šlechtickým titulům a prostě a jednoduše všemu, co se šlechtickým původem, byť jen okrajově, souvisí. Neohrožený, zvídavý a především všehoschopný, tak ho lze nejlépe popsat. Již od útlého věku se pod záštitou svého otčíma věnoval magii a byla to právě magie, která mu přinesla vykoupení ze světa aristokratů. Stát se mágem bylo jeho snem a ten si také splnil. Magie se později stala jeho požehnáním ale také prokletím.
Díky rodinnému bohatství se nemusel držet zpátky. Své obzory si rozšířil cestováním po světě. Společenská tabu se ho nikterak netýkají. Nedbá na nikoho, jen sám na sebe. Pokud něco chce, dostane to. A on moc dobře ví, co chce! Umí velmi dobře vystupovat, zapůsobit, udělat dojem. Tam, kde selže jeho hbitý jazyk, dopomůže magie. Nikde nezůstává příliš dlouho. Nikdo nezná jeho celé jméno. Nikdo neví, kým vlastně je. Pouze on sám. A teprve až bude chtít on sám, teprve až pak jej poznáte.
Díky neustálému předhazování svého původu si tak Magnus během svého dospívání vypěstoval averzi ke všem šlechtickým titulům a prostě a jednoduše všemu, co se šlechtickým původem, byť jen okrajově, souvisí. Neohrožený, zvídavý a především všehoschopný, tak ho lze nejlépe popsat. Již od útlého věku se pod záštitou svého otčíma věnoval magii a byla to právě magie, která mu přinesla vykoupení ze světa aristokratů. Stát se mágem bylo jeho snem a ten si také splnil. Magie se později stala jeho požehnáním ale také prokletím.
Díky rodinnému bohatství se nemusel držet zpátky. Své obzory si rozšířil cestováním po světě. Společenská tabu se ho nikterak netýkají. Nedbá na nikoho, jen sám na sebe. Pokud něco chce, dostane to. A on moc dobře ví, co chce! Umí velmi dobře vystupovat, zapůsobit, udělat dojem. Tam, kde selže jeho hbitý jazyk, dopomůže magie. Nikde nezůstává příliš dlouho. Nikdo nezná jeho celé jméno. Nikdo neví, kým vlastně je. Pouze on sám. A teprve až bude chtít on sám, teprve až pak jej poznáte.
- Oné osudné noci:
- Byl to večer jako každý jiný, tedy skoro. Této noci se mělo v laboratoři odehrát něco nevídaného, něco fascinujícího, něco nečekaného! Ramenatý muž v modré kápi přebíhal od jednoho stolu se svitky k druhému. Vše předčítal, vše kontroloval. Dnes to vyjde!
„Jsou hotovy inkantační znaky? A co kruhy, jsou v pořádku? Jdi mi z cesty nemehlo! Zkontroluji si to sám!" Štěknul Magnus vztekle po jednom z pomocníků a sám si vše překontroloval. Nebývalo zvykem, že by byl až tak precizní, ale dnes, dnes udělal výjimku. Ve svých dvaceti letech se pokusí o něco, co ještě nikdo nikdy nezkusil. Proto se přece tolik vzdělával, proto se tolik snažil, i když ho otec zavrhl a upřednostňoval jeho mladší nevlastní sestru. Přesně kvůli tomu se to dnes povede „Ryley?! Co okouníš, tak to taky překontroluj! Dneska si selhání nemůžeme dovolit!“ Mladá plavovlasá dívčina, která až doposud postávala opřena o chladnou kamennou zeď, se teprve až nyní rozpohybovala a přešla ke stojanu s grimoárem.
„Chystáš to už přes tři roky, co by se asi tak mohlo stát, bratříčku? Jsi až moc upjatý a navíc, já ti věřím.“ Jako mávnutím kouzelného proutku sfoukla veškeré obavy, nejsem své ale i ty Magnusovy. Ten ovšem nehodlal nic nechat náhodě. Jen co se postavil do středu inkantačního kruhu, jeho dlaně i oči se rozzářily jasným modrým světlem. Slova, která předříkával v jazyce, který nebyl nikomu z přítomných, byť jen ždibet povědomý, se rozléhala temnou laboratoří, odrážela se od stěn a poletovala prostorem. Čím déle kouzelnou formuli opakoval, tím jasněji inkantační znaky i celý kruh zářil. Bylo to magické, temnou laboratoř ozařovala pouze namodralá záře, která nabírala na intenzitě.
„Všechno vypadá být v pořádku, jsi připravena? Nemusíš to dělat, pokud nechceš.“ S rozzářenýma očima pohlédl na svou mladší sestru a natáhl k ní paži. Slovy pravil jedno, ale skrze své činy chtěl to druhé. Ryley ho ale znala až moc dobře, co na tom, že byl starší a nebyl tak úplně její bratr. Moc dobře věděla, jak je pro něj tohle důležité. Proto s mírným úšklebkem přijala nabízenou dlaň a překročila inkantační kruh.
„Tady, do samotného středu? Je to takhle dobře?“ Moc dobře věděla, že ano. Magie v jejich rodině kolovala celé generace a ani ona sama nebyla magií nepolíbená. Ovšem proti svému otci a nyní i bratrovi hodně zaostávala. Sem tam scházela dolů do laboratoře a zvědavě se vyptávala, co že to otec nebo Magnus právě studují. K čemu to bude? Jak to hodlají provést? Skutečně to takhle bude fungovat? Namísto studování jazyků a knih se věnovala rodinnému podniku. Nespočtu textilních továren a všemu, co k tomu náleží. Inu šlechtický rod je šlechtický rod a někdo se finančním povinnostem věnovat musí. Zvláště nyní, když už tady matka nebyla.
„Moc dobře víš, že je to tak správně. Ještě si to můžeš rozmyslet. Víš, že můžu použít jako testovací subjekt někoho ze sluhů. Nemusíš to být ty, i když po tom tak toužíš.“ Jen co převedl svou sestru přes hranice kruhu, sám jej opustil a přemístil se ke stojanu s grimoárem. Stejně tak, jak moc chtěl on provést právě toto kouzlo, stejně tak moc chtěla být Ryley první, na kom se ono kouzlo provede. Přeci jen zmizet a objevit se na jiném místě, to je něco, co nevidíte každý den.
„Tak už s tím začni. Už mě to nudí, pořád jen samé přípravy a všechno okolo. Dnes přepíšeme rodinnou historii.“ Spokojeně se narovnala a s rukami za zády vyčkávala, než Magnus spustí. Nebyla nervózní, naopak to vypadalo, že se dnes večer velice dobře baví. A to bylo zrovna v této místnosti velký nezvyk.
„Všichni ven! Nikdo tady nezůstane, nebudete mě rušit při inkantaci!“ A jen co modrými rozzářenými oči střelil velmi nehezkým pohledem po trojici pomocníků, už byli pryč. Div se za nimi neprášilo, jak rychle vyběhli schody a jejich odchod oznámilo hlasité prásknutí padacích dveří.
„Hezky se soustřeď a až se to povede, co si dát na oslavu něco dobrého? Viděla bych to na víno a nějaký dezert?“ Magnus jen zakroutil hlavou, nevěříc lehkovážnosti své sestry. I tak ale přitakal. Poté dvojice utichla. Ryley proto, aby svého bratra nerušila při koncentraci, Magnus proto, aby nastřádal všechny potřebné síly. Bylo to tady! Onen osudný okamžik klepal na dveře.„Vete se rodato expelio sun de traghma! Rite tis ex ponado ne noc gratho! Lecme urtho!“
Jazyk prastaré magie se rozezněl místností. Ač se oba sourozenci nacházeli v uzavřené místnosti, začaly se laboratoří spolu s kouzelnou formulí prohánět poryvy větru. A vítr nabíral na síle, namodralá záře nabírala na síle, Magnusův hlas nabíral na síle. Drobná Ryley měla co dělat, aby udržela balanc a nespadla na zem, tak silné poryvy větru začaly být. Magnus v transu pokračoval v inkantaci a kruh zářil, kolem jednotlivých znaků se objevovaly drobné výboje magické energie. I Ryley, která vůbec nic nedělala, cítila, jak se magie koncentruje do středu kruhu, ve kterém se právě nacházela. Mráz ji přebíhal po zádech, jak mocné kouzlo se zdálo být.
„B-bráško? Jsi si jistý, že to má takhle vypadat? Já-jen…“ Na mladou dívčinu toho bylo poměrně dost. Poslední kapkou byla prudká bolest, která ji zasáhla do žaludku a donutila tak plavovlásku padnout na kolena. „Gah… Aaah! Magnusi! To bolí! Přestaň s tím!!!“ Prosila Ryley objímajíc své bolavé tělo. Bolest se šířila jako nemoc, prostupovala každičkou její končetinou. Jako by ji v žilách koloval samotný oheň. Kouzlo trhalo její tělo na kusy, ale přitom stála uprostřed kruhu stále v jednom kuse, tak ukrutná bolest to byla. „PŘESTAŇ!!! MAGNUSI! PROSÍM!“
Magnus ale nepřestával. Celé jeho tělo se rozzářilo jasnou modrou září. Jeho ústa vypouštěla další a další slova, která ani on sám neznal. Jeho mysl je stvořila, nebo už je dávno znala? Byly jen zapomenuty? Ať už to bylo jakkoliv, Magnus nebyl pánem svého těla. Kouzlo, o které se pokoušel, převzalo kontrolu. Jeho tělo se stalo hromosvodem magické energie. Mladičký mág si zahrával s magií mnohem starší a mnohem mocnější, než si jeho křehké ego dokázalo přiznat. Roníc slzy nedobrovolně pokračoval v inkantaci kouzla. Nedokázal zastavit. A síla kouzla rostla. S každým dalším slovem, s každou další vteřinou. Nebohá Ryley se svíjela uvnitř kruhu vydávajíc žalostné výkřiky bolesti, neschopna jediného slova.„BERECTA TRAGHTE SI DECRO TU PORTALI AVECI!!!“
Po vyřčení těchto slov magická energie ovinula svíjející se Ryley a než by se kdokoliv zmohl k seberychlejšímu zásahu, byla pryč. S obrovskou ohlušující ranou a oblakem prachu, který se v důsledku tlakové vlny vznesl z podlahy, byla pryč! A s ní i znaky na podlaze, modrá záře, poryvy větru. Vše najednou utichlo. Magická energie, která si propůjčila Magnusovo tělo, během několika málo sekund vyprchala. Byl opět volný. Zesláblý mág se po čtyřech došoural až k místu, kde ještě před pár vteřinami ležela jeho sestra. Nechápaje, co se stalo, přejížděl dlaněmi po studené kamenné podlaze.
„Ryley? Ryley?! RYLEY!!!“ Stejně tak, jako nebyly vyslyšeny Ryleyny prosby, stejně tak nebylo vyslyšeno Magnusovo volání. Neboť dívčina už v místnosti nebyla. Zůstal sám. Zesláblý, zlomený, zoufalý. Ryley byla prostě a jednoduše pryč.
Byl to večer jako každý jiný, tedy skoro. Této noci se v laboratoři odehrálo něco nevídaného, něco fascinujícího, něco nečekaného! Kouzlo se vymklo kontrole.
Aspekty
ᛜ Prostoupen magií
ᛜ Sběratel vědomostí
ᛜ Účel světí prostředky
ᛜ Vizionář
ᛜ Šlechtická špína
ᛜ Experimentem k poznání
ᛜ Milovník opia
ᛜ Sběratel vědomostí
ᛜ Účel světí prostředky
ᛜ Vizionář
ᛜ Šlechtická špína
ᛜ Experimentem k poznání
ᛜ Milovník opia
Dovednosti
Magie arkány - 5
Magie stará jako svět sám. Magie arkány, arkánní magie či warpová magie je energie magie samotné, její nejčistší forma. Energie, která umožňuje provádět kouzla. Energie, která je svou podstatou natolik tvárná, že dokáže téměř vše, pokud je zvolena správná forma kouzla. Právě díky tomu je magie arkány velmi nestálá a mnohými mágy považována za velmi nebezpečnou. Ti, kteří magii arkány studují, tvrdí, že pochází ze samotné podstaty bytí. Právě z tohoto dnes již téměř zapomenutého odvětví magie se postupem času vyvinula magie run, magie smluv a mnohé další odvětví, které využívají inkantace, symboly, rituální kruhy, předměty či jiné pomůcky, ve kterých může být magie uschována. Nezdolnou výhodou magie arkány je její rozsah. Hrstka mágů, mezi které se řadí i Magnus, si velmi často volí úzké spektrum kouzel, které dále rozvíjí. Jedno je ovšem jisté, s magií arkány není nic nemožné.
Nadpřirozené vnímání - 3
Každý člověk vnímá pomocí pěti smyslů, ovšem někteří jsou schopni zajít i dál. Během let studií a praktikování magie se u Magnuse rozvinulo jakési nadprahové vnímání, šestý smysl, intuice, každý to nazývá jinak. Skutečností ovšem je, že díky svému rozvinutému vnímání je Magnus schopen zachytit zbytky energetických polí, pozůstatky kouzel, předměty k němu po navázání fyzického kontaktu promlouvají (psychometrie). Někdy je to jen pocit či tušení, jindy zase pouhá náhoda. Jak už to ale s magií a podobnými nadpřirozenými záležitostmi bývá, nikdy není možno se na ni spolehnout. Tuto dovednost nelze ovládat pomocí vůle či rozumu, jsou to naopak emoce, které této schopnosti vládnou.
Opanování - 4
Velmi šikovné umění získávání informací a manipulace, které skýtá mnohé: ústní projev, dobré vystupování, všímavost a v neposlední řadě i špetku magie. Postupem času se Magnus naučil v lidech číst, rozeznat jejich motivy, nahlédnout za oponu, odhalit slabinu, vycítit možné nebezpečí, odhadnout potenciál a charakter člověka. Ať tak či onak, dokáže využít i jen nevinné zmínky, kterou nešťastník či nešťastnice pronese třeba pod vlivem alkoholu. Pokud si Magnus povšimne drobného detailu, který se nezkušenému uchu může zdát jako naprosto bezvýznamný, je už příliš pozdě. Okamžitě přebírá kurz konverzace, svou oběť izoluje, vlichotí se, neštítí se zastrašování, a pokud ani tohle vše nezabere, pak přichází na řadu magie. Mysl je skutečně jako otevřená kniha, stačí v ni jen umět číst.
Alchymie- 3
Nauka lidského poznání, věda filozofů, symfonie myšlenkových toků ale i nezvratných vědeckých poznatků. To vše, a ještě mnohem více nabízí alchymie tomu, kdo je skutečně odhodlán proniknout do divů tohoto nelehkého odvětví vědy. Transmutace kovů, separační techniky, léčivé dryáky, vdechnutí duše do neživého předmětu. Vše, co si jen představíte, toho lze s alchymií dostáhnout. A právě tímto zlákala alchymie i Magnuse. Ač složitá a zahalena mnoha tajemstvími, fascinován učenci předešlých generací doplňuje své magické vzdělání právě poznatky alchymie. Ač to může znít bláznivě, alchymie i magie k sobě mají velice blízko. Jsou to vzdálené sestřenice, každá jiná, a přitom každá tak mocná. Pokud se nebojíte ušpinit si ruce, lze s alchymií provádět opravdu neskutečné divy.
Analytická mysl - 2
Traduje se, že každá z mozkových hemisfér je odpovědna za něco jiného, pravá hemisféra zaštituje abstraktní vnímání světa, zatímco levá zase to logické. A Magnusova dominantní hemisféra je přesně ta, kterou byste hádali, levá. Krasopis, čísla, poznámky, výpočty, to vše jej definuje. To vše dává věcem řád a uklidňuje jeho hyperaktivní mysl, která neustále něco analyzuje, porovnává, hledá ve věcech společný motiv. Jeho přístup je tak ryze metodický. Neexistuje narušení řádu či posloupnosti. Jeho knihovny jsou plné zápisků, den po dni, experiment po experimentu. A především díky tomuto myšlení je prvotřídním analytikem. Jeho oči kmitají z jednoho rohu místnosti do druhého a sledují vše, co je jen trochu podezřelé. Vidí spojitosti tam, kde by je jiní ani nehledali. To vše má ovšem i svou odvrácenou stránku. Tu Magnus potlačuje pomocí návykových látek, především opia.
Skrývání - 1
Pokud existuje něco, co zaručuje absolutní ochranu, je to anonymita. Ale být v 19. století anonymní, není tak úplně lehké, pokud jste aristokrat, je to téměř nemožné. Magnus se ale díky svým toulkám světem přiučil jednu či dvě dovednosti, díky kterým umí splynout s davem, skrýt se ve stínech, jednoduše zmizet z povrchu zemského. A tuto dovednost nevyužívá jen tehdy, pokud je na úprku a potřebuje rychle prásknout do bot. Ze stínů se totiž nejlépe sleduje kořist. Jen když si myslí, že ji nikdo nevidí, teprve tehdy odhalí své skutečné záměry. A toho Magnus velice rád využívá. Neviděn, neslyšel, přesto přítomen. Jak to dělá? Proč to dělá? To jsou otázky, na které zná odpovědi jen Magnus sám.