pro Královna Viktorie
Královna Viktorie, neteř krále Viléma IV., nastoupila po jeho smrti na trůn, protože král sám vlastní legitimní děti neměl (přestože s herečkou Dorothy Jordan měl deset levobočků). V roce 1836 nastoupila na trůn a započala novou éru britské vlády. V první fázi byla velice závislá na radách premiéra Lorda Melbourna (dokonce natolik, že se jí přezdívalo paní Melbournová), ale po jeho odstoupení se postavila na vlastní nohy a začala prosazovat vlastní aktivní politiku. V roce 1840 se provdala za prince Alberta z rodu Saxe-Coburg a Gotha, svého vlastního bratrance. Jejich manželství bylo považováno za velmi šťastné a narodilo se jim deset dětí. Když princ Albert v roce 1861 zemřel, Viktorii to zcela zdrtilo a úplně se stáhla z veřejného života. Stále truchlí a nosí vdovské černé šaty. Sice se ještě zúčastňuje nutných oficiálních událostí, jinak se nicméně uchýlila do dobrovolné izolace, kterou tráví v královských rezidencích na hradě Windsor, hradě Balmoral ve Skotsku nebo v Osbornově domě na ostrově Wight.
Benjamin Disraeli
Vynikající politik a jeden z nejlepších služebníků Jejího Veličenstva. Vládě slouží v různých funkcích již přes třicet let a dvakrát zastával funkci premiéra Velké Británie a Irska. Je protřelým znalcem všech zákulisních intrik a kliček a je nebezpečným protivníkem, stejně jako skvělým přítelem. Od roku 1852 se nadobro rozhádal a rozešel s Williamem Gladstonem, který se stal vůdcem liberálů, stejně jako s vůdcem protekcionářského křídla konzervativců, Lordem Derbym. Disraeli je komplikovaná osobnost a je velice těžké si jej pro jeho strohost a jistou odměřenost oblíbit. Přesto mu nesporně patří zásluha za udržení Toryů po jejich rozštěpení a přetvoření strany ve skutečně moderní Konzervativní stranu, a stejně tak zásluhy za cenné služby, které poskytl koruně a Jejímu Veličenstvu.
William Eward Gladstone
Jeden z nejschopnějších britských politiků současné politické scény. Byl zastáncem Lorda Peela a po rozštěpení konzervativní strany v návaznosti na přijetí Obilných zákonů se zasloužil o spojení Peelitů a Whigů v Liberální stranu, pro kterou se brzy stal největší oporou a také nejlepším řečníkem i vůdcem. Jeho dlouhodobá snaha a posilování pozic a jeho politický i osobní zápas s představitelem konzervativců Benjaminem Disraelim byl loni korunován jmenováním premiérem Velké Británie a Irska. Přes toto obrovské vítězství liberálů Disraeli neustal v osobním nepřátelství, ani snaze poslat Gladstona na politický hřbitov, v čemž mu pomáhá jeho vřelé osobní přátelství s královnou Viktorií. Ke Gladstonovi se královna vždy chovala chladně a přezíravě.
George Whiatt
Tajemná londýnská figura. Z jakéhokoliv davu bude vždy vyčnívat a na žádném z londýnských večírků ho nelze přehlédnout. Whiatt je statné postavy, jeho výška dosahuje ke dvěma metrům a kdekoliv a kdykoliv je vždy oblečen v nejdražším a nejelegantnějším oblečení. Protože kulhá, při chůzi se opírá o hůl. Jeho obličej je zmrzačen a zjizven ošklivými popáleninami, kůže je vybledlá, místo nosu mu v lebce zejí dva černé otvory. Jak ke svým zraněním přišel, není známo - v Londýně se objevil již s nimi. Obecně se má za to, že jakožto konstruktér velkých strojů utrpěl těžká popálení vroucí párou - jisté však není nic.
V Londýně se objevil již jako boháč - povídá se, že zbohatl při konstruování důlních strojů na severu Anglie, rozhodl se pro změnu vzduchu a přesídlil na jih do Londýna. Krátce poté, co se objevil v Londýně, zakoupil jednu z říčních loděnic a přebudoval ji na obrovskou továrnu, ve které zaměstnal několik set dělníků. Po nškolika měsících však všechny dělníky propustil - jeho obrovská továrna protkaná stroji však fungovala dál - nebylo zde již ale potřeba lidských sil.
Zpočátku byl Whiattovi průvodcem lord Howard, který měl silnou pozici ve sněmovně Lordů a pomohl Whiattovi k zakázce na londýnských tunelech. Krátce poté byl však Howard zatčen pro podvody. Whiatt však díky armádě automatonů (či myrmidonů, jak říká on sám) dokázal vybudovat podzemní tunely v rekordním čase a získal si tak obdiv a postavení, kterého se dříve dostávalo pouze šlechtě a mágům. Mnohé jeho nepřátele i spojence mrazí to, že není známo nic z jeho minulosti, ani nic z jeho současných motivací a plánů, přesto se Whiatt těší výlučnému postavení, z něhož je pád velmi snadný. Zvláště, když si svými moderními metodami znepřátelil mnohé příslušníky konzervativních rodů a přívržence magie.
pokračování příště...
