Rada Jejího Veličenstva pro věci magie

Na tajném místě, kam zná cestu jenom pár vyvolených, se nachází jednací síň pro Radu mágů. Jedná se o poradní sbor královny Viktorie, které je vyhrazeno čestné místo v čele síně Rady. Zde jsou vydávány zákony a předpisy, které následně ovlivňují podobu dnešní magie v celé říši Impéria. Rada je nezávislým soudním dvorem, který si navíc sám utváří své zákony a smí i trestat na hrdle. Jmenování členem Rady podléhá mnoha předpisům a zákonům, jejichž podoba se utvářela po staletí.

Nad Británií visel průšvih. Proto se nacházíme uvnitř královského paláce, respektive v jedné konkrétní místnosti. Vedle průšvihu nad ostrovy visí také ocelově šedá obloha, která bezútěšnosti situace jenom dodávala na síle. Kapky deště narušovaly jinak tísnivé ticho v místnosti Rady. Zasedání už probíhalo nějakou dobu. Někteří členové byli unavení, někdo byl znechucený, jiný mág zase neskutečně podrážděný. Jedna osoba u stolu se doslova královsky bavila. Jelikož je existence Rady pro věci magie velkou neznámou a ví o ní jenom hrstka vyvolených, popíši vám o co se jedná. 

Rada mágů odjakživa dohlíží na to, aby byla magie využívána pouze k těm správným účelům. Co je správné? O tom rozhodují právě tito zahalení muži či ženy v dlouhých pláštích a maskách, respektive zákony a předpisy, které vydávají. Nepátrejte po jejich totožnosti, nemuselo by to dopadnout dobře. Pokud by vás za trest proměnili v krysu nakaženou syfilisem, mohli byste jim děkovat za jejich milosrdenství a radovat se, že zjevně byli ve velmi dobrém rozpoložení. To se však aktuálně zcela jistě nekonalo.

Radě předsedá pravděpodobně velmi letitý muž s přezdívkou Leo. Poznáte ho na první pohled. Jeho roucho má jinou barvu, než jakou vidíme u zbytku osazenstva. Někdy si ho za jeho zády dobírají, že začíná senilnět a zapomínat. Samozřejmě že říct mu tohle z očí do očí nedokáže nikdo z přítomných mágů. Pravdou však může být i to, že až příliš přemýšlí a ztrácí se v myšlenkách. Jeho hlava je jako nevyčerpatelná studnice znalostí a čas od času v ní pátrá po té kýžené informaci, kterou kdysi zcela určitě již četl. Jen si sakra vzpomenout, o čem to bylo. Dalšími členy jsou Angelus, Noctua, Draco, Gryphus, Cygnus, Cornix, Phoenix a Ferrum. Všichni se dostavili. Všichni. Ano, dnes nechyběla ani sama královna Viktorie. Právě jí patřilo desáté místo u stolu v samotném čele. V drtivé většině případů se jednalo o křeslo čistě symbolické, neboť se královna těchto jednání nerada účastnila. Ať už to bylo způsobeno tím, že se v přítomnosti mágů necítila dobře, nebo jí vadily pouze jejich osobnosti, dnes byl vskutku výjimečný den. 

"Říkám vám, že to není jen tak. Někteří z vás se domnívají, že pokud zmizeli beze stopy, je věc vyřešena. Ale uvidíte, že na má slova ještě dojde! Ticho před bouří." pravil Cygnus mrzutě a nervózně poťukával rukou do desky masivního stolu. Nechybělo mnoho k tomu, aby se začal doopravdy rozčilovat a láteřit. Všichni jsou v jeho očích tak lehkovážní.

"Myslím si, že jsou mnohem důležitější témata k probrání, než banda nekromantů. Známe je. Pátrali po nich i naši dědové a pradědové. Dle mého názoru je to banda zahořklých šašků, kteří si zkrátka ukousli větší sousto, než byli schopní požvýkat. Respektive něco požvýkalo je." uchechtl se hlas Gryphuse. Zároveň si trochu protáhl záda. Nejspíš chtěl mít tohle jednání už dlouhou dobu za sebou. Hony na čarodějnice mu přišly zastaralé a bezvýznamné. Tomuto tajuplnému kultu se přisuzuje až příliš velká vážnost a kdoví jestli je jeho historie opravdu dlouhá celá staletí a nebo je to jen několik náhodně pomíchaných událostí, které do sebe nezapadají.

"Jako by ve světě magie bylo vždycky všechno tak jednoduché. Je potřeba k tomu přistupovat s maximální vážností a celou věc prověřit. Důkladně. Znovu. To že zatím neexistují žádné stopy může být sice pravda, ale také by to mohlo být dílo velice zručného iluzionisty." vložila se do debaty také Noctua. Nejspíše se podle hlasu o nejmladší členku a ještě ke všemu ženu. Její postavení v Radě nejspíš nebude právě jednoduché.

"Nenechte se vysmát, drahá kolegyně, poslali jsme tam ty nejlepší lidi. Myslíte si, že udělali nějakou školáckou chybu? V té laboratoři bylo naprosto čisto. Hygienicky čisto. Pokud by se rozhodli provádět hrátky s přivoláváním mrtvých, jistě bychom našli mnohem větší svinčík a nějaká mrtvá těla. Z toho místa už toho víc nezískáme. Prostě se sebrali a odešli. Naháníme se s nimi celé generace. Jsou všude a zároveň nikde. I když jejich rituály jsou ubohým čarodějnickým paskvilem a parodií na skutečnou magii, jedno jim musíme nechat. Vědí kdy zmizet a také jak." rozvíjel své teorie Ferrum. On skutečně věřil v existenci tajemného spolku, ale také byl věčným pochybovačem, který se na věci díval ze dvou úhlů pohledu. 

"Nebo spolkneme pýchu a přiznáme si krutou pravdu? Opět jsme se mýlili. Zpackali jsme to. Ta laboratoř s nimi neměla vůbec nic společného. A můžeme zajít dál. Co když se do toho vložil někdo jiný? Co když se tam odehrál strašlivý masakr a ta až podezřele hygienická čistota je prostě nezbytný zásah nutný pro zakrytí spáchaného zločinu?" zamyslela se Phoenix. Uvažovala jako detektiv, což mohla a nemusela být náhoda. Nebyl to rozhodně špatný úhel pohledu. Mágové se ve své aroganci spoléhají především na stopy po magii, zaříkávání a používání talismanů pro otevírání portálů. Jestliže si myslíte, že před nimi skryjete pravdu pomocí iluze, pak se šeredně pletete. Pokud ale dveře zazdíte, nejspíš ani nepoznají, že ve stěně kdy nějaké byly.

"Tak dost už! Hlasovali jsme. Bylo rozhodnuto o tom, že se celá věc musí prověřit. Nechci slyšet ty stále stejné argumenty o tom, že pár nepodařených zombíků, krvesajů, chodících kostlivců, zmrzačených lidí, únosů, vražd, potulujících se ghoulů, bažinatců a duchů, kteří nemohou dojít pokoje, přece nikoho neobtěžuje!" ozval se Leo hlasitěji, než původně chtěl. Tahle šaškárna se však už nedala déle snášet. Možná se stejně jako já divíte, proč se musejí hádat dokonce v přítomnosti samotné královny. To by sakra dobře vysvětlovalo její nechuť se tohohle cirkusu účastnit. 

Od incidentu, o kterém právě jednali už uplynul celý rok. Proč to tedy vůbec řešit? Jestliže je svět od té doby lepším místem k životu, tak proč vůbec pátrat po příčině? Pravdou je, že se před rokem různý nečistý balast přestal objevovat. Tu a tam se našla výjimka, avšak ta nepřekračovala běžný průměr, na který jsme v Impériu zvyklí. Můžete si být jistí, že se vždycky najde blázen, který má touhu si zahrávat s okultismem a černou magií. Všechny tyto anomálie však Rada dokázala bez potíží najít a odstranit. Jeden z těchto výtečníků právě seděl na střeše a těžce nechápal, proč má neodbytnou touhu zobat zrní a kálet lidem na hlavy. Jenže teď je nárůst těchto incidentů více než znatelný. Vrátili se snad? Nebo jenom přerušili činnost, aby přišli s něčím hrůzostrašným? Na čem tedy pracovali? Nebo je v tom namočený nedej bože někdo nový, kdo prokázal neobyčejný talent jít v jejich stopách? Čím více o tom přemýšlíte, tím strašlivější scénáře vás napadají.

Iba málokto dokáže rozprúdiť tak hodnotnú debatu ako partia namyslených excentrických mágov, ktorým bola pridelená väčšia moc, než s akou sú schopní efektívne naložiť. Nemožno ale povedať, že by sa to počúvalo zle, avšak na uši relatívne čerstvej vdovy, veľaváženej kráľovnej Viktórie, by to zrejme bola až moc silná uspávanka. Navzdory tomu sa ale nik z jej stoličky nedočkal žiadneho chrápania, no naopak sa zdala byť neprimerane živá, uprene so zvedavosťou dieťaťa skúmajúc každičkého prítomného člena rady a po krátkej chvíli i samotný nábytok. Tým každopádne rozdiely oproti jej bežnej forme seba prezentovania nekončili.

Tí všímavejší, ktorých tu ale prekvapivo nebolo boh vie ako veľa, by snáď už aj mohli zaregistrovať, že ich veličenstvo na sebe dnes nemá oblečený svoj čierny smútočný odev, no len obyčajný temný plášť s kapucňou, spoza ktorého vykukovali neprirodzene prenikavé jantárové oči. Ak by však i zrak stále nestačil, možno rade na niečo konečne poslúžia ich uši, pretože sa z onoho miesta krátko po Leovom výbuchu ozval akýsi neznámy hlas, ktorý bol na pomery kráľovnej predsa len s absenciou silnej chrípky až moc mužský (hoci samozrejme podobne ľubozvučný).

"Ospravedlňte prosím moje drzé vyrušenie, ale nemohol som si nevšimnúť, aký prekrásny stôl zdobí túto inak pochmúrnu miestnosť," vydal zo seba tajomný mladík zdanlivo úplne od veci, čím na seba i vďaka predošlému Leovmu výbuchu, po ktorom sa nik iný už dlhšiu dobu neodvážil nič povedať, zaručene upútal pozornosť. "Je tak "hygienicky čistý", že v ňom dokonca vidím i svoj vlastný odraz. Ale to je samozrejmé. Nech už je vaša všemohúca rada akokoľvek tajná, nepochybujem o tom, že tu pred každou poradou musia nič nevediace upratovačky a upratovači stráviť i celé hodiny, inak by sem veličenstvo neráčilo cestu ani tak zriedka ako v poslednom čase. O to viac ma ale udivuje, že prehliadli tú škvrnu od čaju u vás, lady Noctua," naznačil mysteriózny muž už konečne, k čomu smeruje.

Než sa však vôbec Noctua stačila čo len zháčiť, nenechal sa nijak rušiť a pokračoval: "Ibaže by ste sa tu zastavila už dnes ráno, ešte pred poradou, nemám pravdu? Kto iný by to mohol byť. Ste ešte mladá a zrejme sa snažíte o to byť vnímaná seriózne, takže by ste si nedovolila vysedávať na inom mieste ani v neprítomnosti ostatných... Ah, isteže, teoreticky vás mohol obsadiť jeden z vašich kolegov, ale vaša reakcia hovorí za všetko. Nič sa nebojte, nenechám vás v tom dlho osamote. Som si vedomý, že tu s vami bol ešte niekto, je tak, majster Cornix?" uprel z ničoho nič zahalený podivín zrak na ďalšieho z prítomných, i naďalej pokračujúc vo svojej slohovej práci.

"Priznávam, že to bol len tip, ale celkom dobrý. Nepostrehol som žiadne iné známky iných predmetov či špiny, a nepredpokladám, že by ste sem prišla len popíjať čaj a pozerať na stenu. A prečo že majster Cornix? Keď som spomenul prítomnosť ďalšej osoby, krátko ste odbočili pohľadom, to nezakryjete ani maskou... presne opačným smerom, ja viem. Mnohých by ste tým oklamala, ale čisto len z tejto krátkej porady si trúfam povedať, že vás už poznám natoľko, aby som mohol prehlásiť, že nikdy nedávate najavo vaše skutočné pocity. V tejto spoločnosti ste úspešná práve vďaka tomu, že ste sa naučila pretvarovať i rečou tela. Ironicky vás však tentokrát prezradila práve táto vaša výnimočná schopnosť," dokončil mysteriózny mladík zdá sa už konečne svoju analýzu, no nebol by to on, keby nepridal i čerešničku na torte.

"Ešte raz sa vám všetkým veľmi ospravedlňujem, ako aj za vyrušenie, tak i špeciálne vám dvom za to, že som tak nevkusne vykvákal vaše obľúbené miesto na súkromné rande. Minimálne predseda Leo o tom ale už vonkoncom tak či onak musel vedieť, keďže ste mu "nenápadne" krátko pred začiatkom porady vracali kľúče od miestnosti, majster Cornix. Ups, ale to vlastne nutne neznamená, že vedel i o prítomnosti lady Noctui... nuž, pevne verím tomu, že by ste na tomto významnom tajnom mieste, kde vás zaručene nemohol nik rušiť, nepodnikali nič nekalé," zabil zahalený muž posledný klinec do rakve.

Samozrejme, že väčšina z toho, čo tento arogantný odvážlivec vyriekol, boli len veľmi slabo podložené domnienky a tipy bez akýchkoľvek jednoznačných dôkazov, no tie on prekvapivo vôbec nepotreboval. Väčšinu z toho, čo naznačoval, totiž už vopred vedel, akurát si potrpel na teatrálnejšie predstavenie svojich schopností než "videl som to vo svojom sne". "Vážené dámy a páni. Stopy, tie sú na každom mieste, i "hygienicky čistom". A tými najtrvácnejšími sú práve odtlačky ľudských duší, ktoré mne osobne žiaľ nikdy neuniknú." Ťažko povedať, či by sa onen excentrik podobou človeka mohol pýšiť ešte dlho, nebyť toho, že dopad tejto atómovej bomby včas začal hasiť ďalší člen rady známy ako Angelus.

"Um, nebolo to zrovna predstavenie, ktoré som mal namysli, ale bohužiaľ musíme pracovať s tým čo máme. Zoznámte sa, máme tu dnes s nami cestovateľa z ďalekých krajov Nemeckej ríše menom Noah Schwarz. Niektorým z vás to meno už zrejme niečo hovorí. Posledné tri roky nám posielal informácie o tom, čím sa práve zaoberajú tamojší temní mágovia, tak to prosím vás vezmite do úvahy, než sa ho právom rozhodnete na mieste popraviť," prehlásil hrubým impozantným hlasom jeden z váženejších seniórnejších členov rady a venoval zmieňovanému odvážlivcovi i cez masku vskutku uštipačný pohľad, ktorý mu bol opätovaný tak akurát šibalským úsmevom malého chlapca.

V honosné místnosti jako když utne. Nebohá Noctua se v duchu sama sebe ptala, jestli má tohle zapotřebí. Měla sto chutí se zvednout a odejít. Bylo by to lepší než se nechat urážet a odolávat pokušení té drzé rádobykrálovně zakroutit krkem a vytahat střeva z tělesných útrob. Pomocí magie samozřejmě. Není přece barbar. Nakonec to nechala být, protože by si později vyslechla přednášku od Lea na téma "jak mág musí zvládat své emoce". Ironické, protože Leo právě působil dojmem, že mu co nevidět rupne cévka. Byl jediným, kdo promluvil, zbytek mágského osazenstva nechal vše raději bez komentáře. Noctua tiše skřípala zuby ale navenek působila stále důstojným dojmem, jako by ji snad poznámka tajemného cizince vůbec nezasáhla. A co Cornix? Kromě toho že poklepával nohou byl naprosto klidný a vyrovnaný. Teď se však vrátíme k tomu, co má na srdci rozhořčený Leo.

"Opravdu? Angelus? Tohle je tvé dílo? Nic proti tomu přivést na zasedání Rady našeho váženého spojence z Německé říše. Ale vzhledem k tomu jaká témata zde probíráme by bylo přinejmenším vhodné informovat mě předem. Mohli jsme uspořádat zasedání speciálně pro tuto příležitost. Jistě se náš host nudí, když musí poslouchat všechny nepodstatné detaily související s naší prací." Leo se odmlčel a odkašlal si. Ve skutečnosti Angelus velmi dobře věděl jak si má tuto diplomatickou odpověď přeložit. Zbláznil ses nebo co? Děláme tu ze sebe šašky! Nehledě na to, že jsme mluvili o celé škále přísně tajných informací! To jsi ho tu nechal jen tak sedět na zadnici a nemohl jsi ho představit hned v samotném úvodu? Nutno dodat z pozice Vypravěče, že Angelus se nemusel dlouho jenom domnívat co si Leo o celé téhle šarádě myslí. Výše zmíněné řádky mu hlava Rady poslala jako telepatický vzkaz.

Nejen Noctua byla falešným ztělesněním naprostého klidu. Gryphus, ten vtipálek, který se bavil představou nekromantů požíraných zaživa svým nejnovějším výtvorem se rozhodl Noaha proklepnout po svém. Nemohl sice přes masku navázat přímý oční kontakt, avšak v kapse svého pláště nahmatal hliněnou destičku s vyrytým znamením. Chvíli se soustředil. Chtěl zkrátka a dobře vědět co si Noah myslí. Jaké jsou jeho motivy. Ne že by mu zcela nevěřil, pokud opravdu s Radou spolupracuje tak dlouho, mělo by to být v pořádku. Vlastně chtěl toto nové kouzlo na někom vyzkoušet, když už jeho studiem strávil dlouhé měsíce. Než získal všechny knihy, ve kterých se o této magické formuli píše, trvalo to. Než porovnal všechny verze tohoto kouzla, myslel si, že zešediví. Bude však úspěšný?

Byl jediným, kdo kul pikle a uvedl je do praxe. Noah si mohl jenom domýšlet kolik přítomných jej nesnáší, kteří jednotlivci mu v důsledku dlouhodobé spolupráce důvěřují a kteří si chystají podobné kouzlo jako právě Gryphus. Samozřejmě že si nedovolili vést otevřenou válku ať už díky Angelusově zásahu a nebo Leově autoritě. Otázkou je, jak dlouho může Noah ještě popichovat, než některému z mágů skutečně rupnou nervy. Atmosféra u stolu připomínala náladu u opravdu vyhrocené partičky pokeru, kde se to jenom hemžilo falešnými hráči a chladnokrevnými vrahy v jednom balíčku. Jediná osoba, která zjevně byla až do této chvíle naprosto tichá nese jméno Draco.

"Vaše Veličenstvo." pravila tato persona do naprostého ticha, aniž by se byť jenom pohnula. Tento člen rady měl aktuálně starosti se svou tělesnou schránkou, která byla zchvacována střídavě pocity horka a zimy. 

Napätie v miestnosti by sa vskutku dalo krájať, no Noah sa odjakživa rád vystavoval rizikovým situáciám, a čo môže byť vzrušujúcejšie ako riskovať, že si proti sebe poštve skupinu najmocnejších mágov široko ďaleko? Jediný, čo z toho zatiaľ nemal radosť, bol práve skôr Angelus, ktorý sa ocitol vo vskutku nepríjemnej situácii. Samozrejme, že o účasti Serpenta na porade s Leom vopred hovoril včera večer, no ako už bolo spomenuté, predseda rady mal v poslednom čase tak trochu problémy s kapacitou svojej preplnenej pamäte. To mu ale samozrejme ani niekto tak vážený ako bol Angelus do očí povedať nemienil, a to ani telepaticky, takže mu nezostávala iná možnosť ako sa vydať cestou menšieho utrpenia.

"Hlboko sa Vám ospravedlňujem. Chcel som vám o tom povedať včera večer pri našej poslednej konverzácii, ale zrejme som na to zabudol," zareagoval postarší člen rady s úctivou poklonou, prevezmúc radšej za vzniknutú situáciu zodpovednosť, než aby sa o tom mal verejne hádať. "Každopádne sa nemusíte ničoho obávať. Osobne dohliadnem na to, aby sa pán Schwarz už viac nenudil," dodal v zápätí a opäť sa narovnal. Teraz, keď ho máme rovno pod našim nosom, nechystám sa ho spustiť z očí, a súdiac podľa Noahových výsledkov môžem povedať, že to bude stáť za to. Ako náhle ho už viac nebudeme potrebovať, tak ho kedykoľvek môžeme predhodiť hladným vlkom... využil Angelus i to, že je Leov telepatický komunikačný kanál obojstranný, aby svojmu nadriadenému dal jasne najavo, že onoho mysteriózneho muža mieni len zneužiť.

Ako náhle Noah vycítil, že sa už taktiež môže vyjadriť, na počudovanie ovládol svoje nutkanie pokúšať šťastie ešte viac a takisto sa o čosi jemnejšie uklonil. "Ale kdeže, ako by sa len niekto mohol v prítomnosti tak významných legiend nudiť. Ospravedlňte moju trúfalosť, bolo mi veľkou cťou mať možnosť aspoň na chvíľu predstierať, že mi nebesá dopriali byť jedným z Vás. Prišiel však čas, aby som sa nohami vrátil zasa na pevnú zem," prehlásil mladík výrazne podmanivejším a príjemnejším hlasom ako doposiaľ.

"Dovoľte mi povedať, že osobne nevidím žiadny dôvod, prečo by ste mali mrhať Vašim drahocenným časom na detektívne hry. Nepochybujem o tom, že ho všetci do jedného viete využiť na... dôležitejšie veci," skonštatoval Noah so zanedbateľnou známkou irónie pri pohľade na Draca, ktorý bol očividne duchom niekde inde. "Nežiadam Vás o nič iné, než aby ste mi dovolili byť užitočný a pomôcť s vyriešením tejto vskutku zapeklitej záhady."

Skutočnou pravdou samozrejme bolo, že sa Noah naozaj napriek svojmu predstieranému detskému záujmu nudil, no nebolo tomu tak preto, že by prítomné obsadenstvo nepovažoval za dostatočne zábavné. Nie, mal na to o dosť prostejší dôvod - väčšinu toho, čo ho v priebehu dneška čakalo a ešte bude čakať, vzhľadom na svoje prekliatie už vopred videl vo svojich tajuplných snoch. Znamenalo to teda, že si bol vedomý i kúzla, ktoré sa naňho Gryphus pokúšal použiť? A ak aj áno, mal proti tomu voľačo pripravené, alebo sa mienil zámerne na rozdiel od Angela vydať práve cestou najväčšieho odporu?

Dochádza ku konfliktu
Moja použitá schopnosť - Nadprirodzená povedomosť - 5
(Stávka: Ak hod dosiahne 5 alebo 6 bodov, výsledok bude neutrálny. Glyphus sa o mne síce niečo zaujímavé dozvie, no z neznámych dôvodov nebude schopný preniknúť do dostatočnej hĺbky na to, aby mohol dôjsť k akýmkoľvek pre mňa nepohodlným záverom. V prípade, že hodím menej ako 5, tak o mne získa nejakú kľúčovú informáciu, ktorú v budúcnosti alebo i okamžite bude môcť využiť proti mne. A ak naopak hodím viac ako 6, tak mu úspešne podsuniem myšlienky, ktorými si ho získam na svoju stranu.)

Vypadalo to, že se Leo uklidnil. Telepatický most konečně nesl kýžené ovoce. Angelus opět potvrzoval, že jeho diplomatické schopnosti jsou na slušné úrovni. Těžko domýšlet jak by se situace vyvinula, kdyby nebyl přítomen. Možná vám to není známo, ale pokud se v místnosti sejde více lidí, kteří ovládají magii na tak pokročilé úrovni, jako zde přítomní, obvykle daná budova lehne popelem a začnou z ní utíkat žáby. Obzvlášť pokud jsou temperamentní a hádaví. Což mi připomíná, že dodnes nechápeme, jak je možné, že královský palác už dávno neshořel na troud, jestliže jedna z jeho místností je místem schůzek těchto egocentrických bytostí.

Noah se naštěstí uměl do přízně mágů vlichotit. Hm, legendy povídá? No dobře, možná se mu dá odpustit jeho nepříliš vhodný nástup na scénu. Zdálo se, že hodit vyšetřování na hrb tomuto drzounovi není vůbec špatný nápad. Kdo by se chtěl táhnout do nějaké bohem zapomenuté laboratoře, kde beztak už není nic k vidění? Jen ať si jde. Noctua by snad i odporovala, protože byla velmi svědomitá a často věřila více svým schopnostem, než práci druhých, avšak poté, co ji jistý německý imigrant zpražil nevybíravými poznámkami, byla vlastně ráda, že se ho zbaví. 

Jako první promluvil Cornix. Ten za žádnou cenu Londýn opustit nechtěl. Důvody rozvádět nemusíme. Právě tak jako jeho "sympatie" vůči téhle nově nasazené štěnici.

"Vlastně, pokud tomuto mladému gentlemanovi důvěřuje Angelus, pak mu budu důvěřovat i já. Osobně se nedomnívám, že na tom místě bude nová stopa k nalezení, ale proč to nezkusit." pokrčil rameny.

"Ano. Třeba nás překvapí. Nemůže samozřejmě jednat ve jménu Rady, ale pokud na něj Angelus dohlédne..." doplnila Cornixe Noctua. Zbytek osazenstva také nic zásadního nenamítal. S trochou štěstí tam ten protiva natáhne bačkory za ty své blbé poznámky.

Glyphus měl pěkně napilno. Jeho nově vytvořený hliněný amulet s tajuplnou runou zafungoval! Dostal se do myšlenek toho zakuklence v černé kápi! Má to! Má to! Co se dozvěděl? Vedle toho, že mají rádi stejné jídlo, mu neunikla informace o tom, že je na stopě velkolepého objevu. Objevu, který chtěl Glyphus už dávno odhalit. No počkat, jestliže je na stopě, pak to znamená, že má nějaká vodítka. Znamená to, že ten rituál, po jehož existenci už dlouhá léta pátrá musí existovat. Třeba by se mu mohl vlichotit a doufat, že jednoho dne...

"Ano! Jsem pro! Na tuto složitou problematiku by se měl podívat někdo nezaujatý. Nové oči, nové způsoby myšlení! Moderní postupy nejsou špatné! Říkám vám to pořád!" vyjuchal se náš skrytý čtenář myšlenek. Amulet v jeho kapse se rozdrolil na jemný písek, ale to mu pranic nevadilo. Posloužil svému účelu skvěle.

Cygnus se nad tím šaškem akorát ušklíbl. Nicméně měl radost, že jeho varovná slova všichni konečně začínají brát vážně. Ve své aroganci mu unikaly skutečné motivy jeho kolegů z mágské Rady.

"Bůh ochraňuj královnu." pravil Draco. Tím bylo vše zpečetěno. Leo se zmohl jen na rezignovaný povzdech. Jednání vskutku trvalo už velmi dlouho.

Bolo takmer až na neuverenie, ako rýchlo sa dosiaľ veľmi napätá atmosféra s Leovým zahnaným hnevom rázom rozplynula. Koľko toho dokáže zopár vľúdnych slov v prítomnosti tak egocentrických bytostí. Nie že by sa jednalo o Noahovu najobľúbenejšiu taktiku (aj keď si na ňu už počas svojho pôsobenia medzi zvrátenými nemeckými šľachticmi zvykol), no hoci milo rád v snahe zabaviť sa vyhľadáva konflikty, poskakovanie na kráľovskom dvore v tele ropuchy by ho zrejme nudy na veľmi dlho nezbavilo. A navyše, táto potemnená miestnosť je vonkoncom stále len prvou zastávkou onoho veľkolepého nadchádzajúceho dobrodružstva, takže by bola škoda, keby sa stala i poslednou. Nech sa ale Serpent podobnými myšlienkami a núteným nadšením utešoval akokoľvek intenzívne, stále sa nemohol úplne zbaviť vnútorného sklamania z toho, že sa opäť všetko vyplnilo presne tak ako to videl vo svojich snoch...

"Wunderbar!" vytrhol Noah po krátkej chvíli sám seba z melancholickej nálady veselým výkrikom, následkom čoho sa opäť tentokrát o dosť hlbšie a teatrálnejšie uklonil. "Ubezpečujem Vás, že svoje veľmi múdre rozhodnutie nebudete ľutovať." Ďalšie prázdne víťazstvo, no aspoň s prísľubom podstatne záživnejšieho vyšetrovania s podporou jedného z najmocnejších kráľovských orgánov. Tož, "podpora" je možno až príliš silné slovo, no minimálne sa mu ho najbližšiu dobu nebudú snažiť prekaziť.

"Bolo mi vskutku obrovským potešením, veľavážené dámy a páni. Teraz Vás už viac nebudem rušiť. Do skorého videnia," zamrkal Noah ešte pred odchodom pod kapucňou na svoju obľúbenkyňu Noctuu, a pomaly sa s rukami nad hlavou, akoby nebodaj imitoval rozprestretie krídel, odobral ku schodom vedúcim k východu. "Nech žije kráľovná!" zvolal ešte na samotný záver, aby sa chudák Draco necítil úplne vynechaný z rozhovoru, a už ho aj nebolo.

Angelus samozrejme nemal na výber a takisto sa musel pomaly pozbierať k odchodu. "Ospravedlňte ma. Pevne verím, že sme už stihli prebrať všetky najdôležitejšie témy. Nikto z nás by určite nechcel, aby sa nám tu pán Schwarz niekde stratil," pohliadol postarší muž predovšetkým smerom k Leovi, a ako náhle si úspešne vypýtal povolenku, taktiež sa odobral preč. Ťažko povedať, či bol šťastný, že sa mu podarilo uniknúť zo spárov povinností o čosi skôr ako ostatným, alebo naopak zhrozený z toho, že bude musieť nejakú dobu zohrávať rolu babysittera. Faktom ale zostávalo, že aj keby ho k sprevádzaniu Noaha netlačili už známe okolnosti, tak či tak ho nemienil najbližšiu dobu spúšťať z očí. Podobne ako Gryphus mal totiž aj osobné dôvody, prečo si želal, aby bol Serpent vo vyšetrovaní úspešný...



Od potenciálne fatálnej porady ubehlo ešte iba niekoľko hodín a Noah sa už aj nemohol dočkať toho, ako sa pustí do práce. Našťastie na neďalekom opustenom parku však vo svojom tentokrát už o čosi priedušnejšom a spoločensky akceptovateľnejšom plášti nemusel s batohom na pleciach postávať pridlho. Pridal sa k nemu totiž rázom postarší blonďavý muž s viditeľne nóbl pôvodom, ktorého sme už mali tú možnosť spoznať v obmedzujúcejšom oblečení. "Koľkokrát ti mám ešte povedať, aby si sa tu v okolí nepotuloval sám? Obzvlášť potom, koľko si na seba už stihol za tak krátky čas upútať pozornosti." Nebol to nikto iný ako práve Angelus, širšou verejnosťou známy ako Sir Caldwell.

"Pozornosti? Ja? Ty jeden starý lichotník," oponoval vysmiaty Noah, prehliadajúc si po dlhšom čase poriadne svojho odmaskovaného spoločníka. Ako bolo už naznačené predtým, poznajú sa už minimálne niekoľko rokov - od doby, čo sa sám veľký Angelus rozhodol osobne ráčiť cestu do Nemeckej ríše. Ale to je príbeh na inokedy. Za zmienku každopádne stojí, že navzdory tejto ich spoločnej minulosti by sa stále nemohli nazývať skutočnými priateľmi, čo je i jeden z dôvodov, prečo mal zrovna Serpent možnosť ucítiť chlad ostria čepele na svojom z ničoho nič odhalenom krku.

"Všade, kde sa len pohneš, vystavuješ to neprirodzene bledé hrdlo, no z nejakého dôvodu som to furt ja, čo za to potom nesie následky. Osobne sa považujem za najtrpezlivejšieho člena rady mágov, no i ja mám svoje hranice. Aký malo to tvoje predstavenie význam? Keby si hovorenie nechal na mňa, alebo sa na tej porade radšej ani vôbec neukazoval, ako som ti radil, tak by to prebehlo podstatne hladšie. Začínam si hovoriť, že "naša dohoda" nestojí za všetky problémy, ktoré mi prinášaš," spustil impozantný džentlmen svojim hrubým hlasom, a hoci ho ešte stále nezvyšoval, bolo z neho cítiť, že s Noahom nezdieľa jeho detské nadšenie.

Niekto by možno očakával, že sa Serpent opäť schová za svoje šibalské detské ja, alebo nebodaj milé lichôtky ako predtým, no spôsob, akým sa postavil tejto situácii, bol na počudovanie pomerne vzácny. Úsmev sa mu úplne vytratil z tváre, jeho pokrivený postoj sa rázom napravil a dokonca i ruky, ktoré dosiaľ vplyvom mladíkových teatrálnych výjavov poletovali všade naokolo, boli akosi náramne poslušné. "Muselo to tak byť. Vedz, že keď ide o "našu dohodu", som rovnako seriózny... nie, serióznejší ako ty. Nepochybujem o tvojich diplomatických schopnostiach, ale bolo nevyhnutné, aby ma ostatní členovia rady videli na vlastné oči. Nielen Leo a Noctua, ale predovšetkým práve Gryphus budú ešte dôležitými figúrkami na šachovnici. Ak to medzi nami má fungovať, prestaň už láskavo spochybňovať moje metódy. A pokiaľ toho nie si schopný, tak ma radšej na mieste poprav, lebo takto sa aj tak nikam nedostaneme."

Ťažko povedať, ako by toto malé divadlo zapôsobilo na tretiu osobu, no nebolo najmenších pochýb o tom, že hoci bol samozrejme Sir Caldwell výrazne impozantnejší a silnejší, Noahova tajomná aura mala zdanlivo navrch. Skoro ako keby sa zahalený muž nachádzal v úplne inej dimenzii, kde naňho nemohlo nič dosiahnuť, aj keď si to v skutočnosti veľmi želal. Vyskúšať to ale na niekoho iného, tak či onak by ho to podľa všetkého nezachránilo, no Angelovi tento prejav serióznosti prekvapivo stačil a na teraz odložil svoj desivý meč. "Zrejme si myslíš, že ti patrí svet, ale jediný dôvod, prečo všetko ide podľa tvojich predstáv, je ten, že si neškodný a nikomu nestojí za to trestať štekajúceho psa na reťazi, ktorý si aj tak bude ďalej štekať." "Vrelá vďaka za spätnú väzbu. Haf," odvrkol zasa už uvoľnený Noah, pomysliac si niečo v zmysle "tak to dúfajme, že v blízkej budúcnosti nezmeníš názor". Následne sa už táto podarená dvojica konečne vybrala na cesty...